Co je to strachová agrese u psa?

Každý negativní zážitek a nepříjemná zkušenost se vryje do osobnosti každého pejska. Každý pejsek se s ní vypořádává po svém a mnohdy jeden jediný nepěkný zážitek zanechá stopy na celý život.  Pejsek může být extrémně bázlivý a nedůvěřivý, nebo naopak tato zkušenost způsobí agresivní projevy, které mnohdy jen stěží zvládáme.

Proč se rozvíjí agresivní chování

Někdy se chovatelé jen mylně domnívají, že strachová agrese vzniká již v období štěněte a nejčastěji k němu vede týrání.  Brzy po narození pejsek prochází dlouhým a složitým obdobím socializace. Štěně se asi do věku šesti měsíců postupně seznamuje se všemi okolními podněty, které na něj ne vždy zapůsobí kladně.  Jako chovatelé bychom v tomto období měli být zvláště opatrní a obezřetní. K rozvoji agresivního chování dochází v důsledku nepřiměřené péče a výchovy. Pokud se jedná o nechtěně narozená štěňata chovaná v omezeném prostoru, v klecích nebo kotcích, bez styku s jinými lidmi nebo psy, je rozvoj agrese vysoce pravděpodobný.

Jaké jsou projevy agresivního chování

Agresivního pejska rozpozná opravdu každý. Agresivní projevy chování jsou nejtypičtější reakcí na cizí psy nebo neznámé lidi. Výjimkou ale nejsou ani nepřiměřené reakce na neznámé podněty, kterými mohou být například ohňostroje nebo zvuk automobilů. Pejsek se naježí, vrčí, má tendenci kousnout a pro chovatele je pejsek těžko zvladatelný.

Složitý proces resocializace

Začít pejska vychovávat a seznamovat s okolním světem takzvaně od nuly je velice složité. Šrámy na duši mohou být příliš hluboké a ani čas nemusí být dobrým lékařem. S takovýmto pejskem je potřeba pracovat s láskou, důvěrou a trpělivostí. Za každým sebemenším úspěchem by měla následovat odměna a pochvala. Pokud se rozhodneme vzít si například pejska z útulku, jehož minulost je nejistá, měli bychom důkladně zvážit, jestli na jeho výchovu stačíme.